Meziprostor

„25“

25 run, 25 znaků, 25 barev pro 25 výjimečných květů

25 slz, 25 očí, 25 básní o 25-ti ztracených lodích

25 bran, 25 štítů, 25 stráží, co hlídá 25 tajných mostů

25 lun, 25 sluncí, 25 světů, co omývá 25 různých moří

S tímto magickým číslem se právě pojíš

a tvý srdce bije v rytmu doslova

a ty hltáš slovo od slova

to záměr náš byl tě chytit

a teď jak v pavoučí síti se cítíš

propojení mezi námi sílí

a ty víš, že jedno jsme

nemusíš se bát, otevři se nám

projdi dveřmi dál

a buď jak ta Alenka v říši divů,

co padala králičí norou po hlavě dolů

S tímto magickým číslem ses právě spojil

a tvůj tep ztrácí na rychlosti

nevíš kde seš ani kolik je ti let

jen cítíš tu příjemnou chvíli v přítomnosti

tak otevři se víc, víc než dřív

a pusť nás k sobě blíž

a všechny tvý strasti i slasti

pošli tam, kde slunce nesvítí

a buď zas tou Alenkou v říši divů,

co padala králičí norou po hlavě dolů

 

Slunce je lék 

Prodírám se mlázím plným frází

narážím na věty holé i rozvité

v moci slov i moci vět se nacházím

Procházím se plání dávných přání

hledám to správný, je jich snad na tisíc

neklidná mysl má chce víc

Ať slunce je lék

v mém srdci roztaví led

voda vyplaví ten vztek

a v mém nitru nastane klid

Zbylo jen ticho ze slov a mých frází

opouštím i všechna svá dávná přání

ve světě bez hranic procitám

Ať slunce je lék

v mém srdci roztaví led

voda vyplaví ten vztek

a v mém nitru nastane klid

 

O trochu blíž

Hlasy v mý hlavě řvou na mě, ať už nechám těch slušnejch gest

Oni drtí mě hravě, se mnou si hrajou a je tomu tak i dnes

Bez soucitu jdou po mně a i když jsem na dně

štvou mě dál jak divou zvěř

A pak je tu srdce mé, které radí mi

jen tak to pozoruj, jsou to tvé myšlenky

co tu tak mocně řvou, co tu tak mocně řvou

jen tak je pozoruj pěkně tiše a poklidně

a ony se zastaví, ty potom pochopíš a

ochutnáš božský klid

a náhle….

Jsem o trochu blíž

nekonečnu nebe, kde nezebe a kde i duhou projít smím

kde není žádný možná, ani bolest co musím poznat

jsem o trochu blíž,

o trochu blíž místu, kde není věží ani mramoru, co na podlaze leží

kde nejsou kněží a nic z toho, o co tady běží

jsem o trochu blíž,

o trochu blíž, kde cítím, že jsem jedno a rázem všechno

v celé té síti bytí propojen

jsem o trochu blíž,

o trochu blíž kde přijímám sebe, tak jako tebe

a kde jsem jen láskou obklopen

jsem o trochu blíž

 

Symfonie letokruhů

On čeká

trpělivě čeká

a věří, že ho najdeš

kousek tebe je ukrytý v něm

proto poznáš, že je to ten tvůj, co na tebe čeká

je jen tvůj

vysazen byl pro tebe

co v srdci ti buší je naděje, že ho poznáš

je v něm poznání, co jen tobě oznámí

a rozehraje svou symfonii letokruhů

Proč tu být

o čem snít

kde sílu vzít

jak jen žít

za čím jít

kde najít klid

to všechno odhalíš, když najdeš svůj strom

 

V objetí zítřku

Bez pomoci vyšší moci

nezvládnu se vrátit zpět

nemám sílu se smát ani sílu se prát

natož naslouchat

tak už si přestaň hrát

namísto toho mi pomoz pouta přetrhat

vím, že nejsem sám

cítím, že oporu mám

jen to nezvládám

cenu dobře znám

motivaci mám

přesto váhám se vzdát

z údivu nevycházím, jak jen málo

málo mi k volnosti schází

slyším hlas, který šeptá, šeptá mi nahlas dost

vytrhávám se z objetí

a v záplavě dojetí jsem volný

Konečně zbaven napětí

vytrhávám se z objetí

jsem volný, jsem volný, jsem volný

 

Realita show

Má realita není tvá, má realita je jen má

a já tě v ní hostím

v tvý vlastní jsi ztracený, já tě vzal do svý

a v ní tě hostím

já jsem tu doma a ty pouhý host,

takže když řeknu dost, myslím tím dost.

Tak si pamatuj už jednou pro vždy, že jsi jen host mý reality show

a že já jsem ten, kdo tady má moc

Tak si pamatuj už jednou pro vždy, že jsi jen host mý reality show

a že já jsem ten, kdo tady má moc

Chceš-li se mnou dále být, musíš po mý cestě jít, jinak tě vyhostím

jako mý myšlenky i pocity, budeš vyhoštěn i ty a budeš sám

Tak si pamatuj už jednou pro vždy, že jsi jen host mý reality show

a že já jsem ten, kdo tady má moc

Tak si pamatuj už jednou pro vždy, že jsi jen host mý reality show

a že já jsem ten, kdo tady má moc

 

Píseň o duši

Toužím, toužím zas

zahlédnout aspoň paprsek světla co bydlí v nás

vidět ty barvy a prohlédnout si je zas

na okamžik pouhý, třeba i míň než vteřin pár

Toužím, toužím zas

vidět to světlo, světlo co sídlí v nás

a znovu se propojit chtěl bych s ním

a moudru co nabízí naslouchat zas

Toužím, toužím zas

spatřit tu záři světla co žije v nás

a obnovit spojení, které měli jsme dřív

a cítit to teplo, teplo domova v nás

Je jí jedno jestli v ní věříš nebo ne

jestli pochopíš ji dnes a nebo za sto let

ona je tu, ona je tu, ona je tu a bude dál

ona je tu, ona je tu, ona je tu a bude dál

i po mým posledním výdechu

 

Země pod vlnami

Ve škole učili mě jiným kouskům, než o které bych stál

a které bych se učil rád

třeba, že základem je mít se rád

nebo že programy v nás, ovládaj nás

že nic není dobré ani zlé, prostě to je

a že všechno je uvnitř a nic není vně

že jsme shluky energie

a že co dávám, tak dostávám

a nééé že východ je ten správný směr

pak k západu jsem vzhlížet měl

že pouhý zlomek hmoty jsem

a že jsem homo homo sapiens

ozdobou planety modrý, vrchol evoluce prý..

Cítím se podveden

toužím být proměněn

a kráčet bez ustání, kde mi nic nebrání

žít v zemi pod vlnami, v řekách nad horami

hluboko pod ledem, v nížinách nad nebem

kde den trvá trvá trvá jak rok

a kde se nikdo neptá kdo jsem já,

kde jsem se tu vzal, co že jsem světu dal

prostě nic z toho co znám

 

Štěstí

Zvuk, měnící souzvuk a následný dozvuk

připomíná jaro, potom léto a neodvratný podzim

má hvězda září a je němým svědkem

jak se vším úsilím možným dnes vystavím kruh

kolem něj zapálím oheň, dám myšlenkám sbohem

a v něm skryju se před vším úskalím dnešním

 a konečně naleznu….

Odpověď pro mé já, které se pořád ptá

jakou to roli mám ve hře nazvaný život

jen být šťastný, býti  šťastný, jen být  šťastný

I duše má, ač to nedělá

z toho, co dozvědělo se mé já, úsměvem oplývá

a dělá mě  šťastným, dělá mě  šťastným, dělá mě  šťastným

 

Ty jsi ten cíl

Kouzlem inkoustovým

se do řádek vpiju

a pro ty, kdo budou chtít můj dopis číst

třeba i něco tajemného rozkryju

do čárek a háčků přidávám lásku

a do každé tečky na konci vět jsem schoval mapu a v ní celý svět

to abys necítíl ztrátu

Ze všech těch přečtených vět

do kterých vlepil jsem hádanku

ve znění „kde není slepých cest“

a na závěr přidal i rozuzlení

a vtisknul jsem do všech těch listů, že ty jsi ten cíl

že ty jsi ten cíl

Ten červený bod uprostřed terče, pod ochranou devíti kruhů

co tě vedou v laguně z písmen od ostrovů ze slov

co v dopise nejsou

obklopen černou mezi bílými poli

co tě táhnou ze zpěněné vody do mělčin

abys mohl dočíst dopis můj a pochopit, že ty jsi ten cíl

že ty jsi ten cíl

Do kaněk fialových,

co jiné tak ruší

ukryl jsme kódy, co rozluští jen oči tvý

a ze samotných linek vnímáš sílu

co se k tobě hrne jako divoká řeka

a konečně vědomí tvý uvěří, že ty jsi ten cíl

že ty jsi ten cíl

 

Československá (pro Jozefa)

Kde je tvá vášeň, kde je tvá vášeň

tvá typická, slovenská, bezbřehá, úžasná vášeň

tak ji zavolej zpět, na nic nečekej, jdi na to hned

z prsou odepni lva, nech promluvit kříž, třeba ti napoví, kam pro ni jít

pro tvou typickou, slovenskou, bezbřehou, úžasnou vášeň

A až ji budeš zas mít,

tak budeš zase tím správně bláznivým čechoslovákem

čechoslovákem, čechoslovákem

Kde je tvá vášeň, kde je tvá vášeň

kerá chybí nejen mně ale i všem kolem nás

věřím, že najdeš ji zas, jen jí musíš naproti jít

tak vyraž, neohlížej se zpět a najdi svou

typickou, slovenskou, bezbřehou, úžasnou vášeň

A až ji budeš zas mít,

tak budeš zase tím správně bláznivým čechoslovákem

ČECHOSLOVÁKEM

************************************

*Tato autentická nahrávka byla pořízena pár dní před dušičkami v roce 2020.

Pro Aličku (pro Aličku)

Za zvuku meluzín, kráčím chodbou dlouhou

tlak v očích mých neustává, je stále se mnou

o zázrak prosím, není chvíle co bych nebyl s tebou

za zvuku meluzín, za  zvuku meluzín

Teď jseš jen ty, všechno ostatní jde stranou

jen ty a tvá síla, co drží svíci, co hoří

jen ty , my nechcem ti dát na shledanou

jen ty a vůle tvá co z tebe srší a na nás prší

Jen ty a stovky otázek, co se ti hlavou ženou

jen ty a prostor, co je mezi tvou duší a tebou

jen ty, jenom ty za zvuku meluzín

Roztančená tvář tvá

k smíchu si vždycky blízko měla

a tvý stíny nadoční

životu dávaj vědět, že se navracíš

ještě silnější, moudřejší, klidnější

Ty jsi zlato nás všech a vždy jsi byla

tvůj hlas i sílu tvá dcera podědila

vnesla jsi obrazy, ty nejhezčí, i do nás

tak kráčej dál.

*Na dušičky Alička odešla.